RUDÁ VĚŽ SMRTI
Sedmipatrová stavba z červených cihel sloužila v letech 1951–1956 jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II. Za nelidských podmínek zde třídili nebezpečný uran např. hrdinové západního odboje - letci a vojáci, katoličtí kněží a intelektuálové. Ti byli považováni za nepřátele a největší ohrožení komunistického režimu. Ostrovský tábor patřil mezi nejobávanější. Jednalo se o tábor likvidační, tzv. „elko“. Muži, kteří zde pracovali, byli označováni jako muklové (muži určeni k likvidaci). Na přelomu 50. a 60. let 20. století změnil komplex táborových budov zcela svou funkci a stal se součástí nově vybudovaného závodu na výrobu trolejbusů - Škody Ostrov. Trolejbusy z ostrovské Škodovky se vyvážely do celého světa. V roce 2008 zde byla výroba definitivně ukončena. Stavba byla prohlášena národní kulturní památkou a byla převedena do majetku Konfederace politických vězňů ČR. V roce 2019 byla Rudá věž smrti zapsána spolu s dalšími 21 lokalitami Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Veřejnosti přístupná ve vybrané časy
Možné komentované prohlídky
