KOSTEL
SV. MICHAELA
Vznik kostela původně sv. Mikuláše se datuje do poslední čtvrtiny 14. století. Nově vystavěný kostel nahradil ve funkci farního kostela hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího. Z této doby je zachován tympanon vstupního portálu a křížová klenba v dnešní sakristii. Během ničivého požáru města v roce 1567 původní gotický kostel zcela vyhořel. V letech 1568–1572 byl kostel renesančně obnoven ve slohu sakrální architektury saského typu. Po této obnově byl farní kostel nově zasvěcen sv. archandělu Michaelovi. V letech 1607– 1609 proběhla celková rekonstrukce kostela, během které byla vystavěna dnešní horní osmiboká část věže. Současnou barokní podobu kostel získal mezi roky 1716–1756 za vlády markrabat bádenských. V interiéru lze spatřit renesanční náhrobky, z nichž nejcennější je šlikovská náhrobní deska z roku 1521. Mobiliář je ryze barokní, převážně z 18. století. V kostele jsou uloženy ostatky sv. Ludmily, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a kapka krve sv. Jana Pavla II. V letech 1989–1991 prošel kostel celkovou rekonstrukcí. V roce 1995 bylo patrocinium kostela rozšířeno o zasvěcení Panně Marii Věrné, čímž se kostel stal poutním místem.
Veřejnosti přístupný při bohoslužbách a koncertech
